Horse Jumper of Love je rocková kapela z Bostonu, která dělá hudbu, jakou byste si možná přáli, aby vám hrála v hyperbarické komoře, kdybyste v ní na chvíli uvízli a chtěli se do toho opravdu opřít. Jedna z jejich nejlepších skladeb, "DIRT" z roku 2019, je postavená na pronikavě úderném kytarovém riffu a větě "And there is dirt and there is juice".
V nedávném rozhovoru s Jordanem Darvillem z časopisu The Fader frontman kapely Dimitri Giannopoulos vysvětlil titulní skladbu alba slovy: "Tón kytary mi vždycky připomíná hraní hry The Legend of Zelda: The Ocarina of Time. " Opět matoucí, ale přišlo mi to jako zajímavý pohled do jejich procesu. Byl to snad klíč k alchymii této skvělé kapely? Hudba z videohry?
Giannopoulos a baskytarista skupiny HJOL John Margaris se snaží vysvětlit, co se děje, prostřednictvím Zoomu, z postele v nevýrazném hotelovém pokoji kdesi na jihu. Oba mají pěkné dlouhé vlasy a lehké úsměvy. (Margaris má také výrazný knír.) Oba jsou nadšení z povídání o herní hudbě.
Pro Giannopoulose to všechno začalo, když mu bylo asi 8 let a měl klasický model: Tony Hawk ' s Pro Skater. Giannopoulos říká, že to nebyla jedna z mallpunkových her, kterými je THPS nejznámější, ale AC.
Pro Margarise to byly hry Mario 64 a Mario Party 3 na N64. "Člověk si ani neuvědomuje, že poslouchá téměř fusion hudbu. Možnost poslouchat něco pořád dokola a nenudit se - to byla nová zkušenost. " Autoři hudby používali tak omezenou technologii, že je šílené, co dokázali. " Což Giannopoulosovi připomíná oblíbený mem o podvodní úrovni z Donkey Konga. Zářil jen při té myšlence, parafrázuje: " Chlápek najatý, aby napsal hudbu k plavající gorile, omylem napíše nejlepší ambientní album všech dob. " Což je následně přivede k rozhovoru o různých podzemních úrovních videoher a o tom, jak triphopové mohou být hudební podněty v těchto měnících se krajinách. "Jsou to obrovské měniče nálady," říká Margaris, ať už záměrně, nebo ne, a opakuje tak to, co jeho kapela dělá tak dobře.
Oba vyrůstali v Bostonu a s láskou vzpomínají na "visení na rozdělené obrazovce", na dny, kdy hráli hry jako Goldeneye ve sklepě a obývacím pokoji u přátel. To je nyní velká část jejich společného hudebního jazyka. "Neznám moc hudební teorii," říká Giannopoulos, "ale znám hodně věcí z popkultury. Na rovinu řeknu: "Johne, udělej basovou linku, která zní jako" [vložte něco z jejich mládí]. " Existuje také účet na Instagramu, který Giannopoulos miluje a který zveřejňuje skladby z "opravdu divných a vzácných japonských videoher z 90. let, spoustu skvělých šílených acid houseových věcí nebo raveové hudby a některé z nich jsou šíleně dobré," říká Giannopoulos. Margalisovi je posílá neustále. Shrnuje Margalis: "Jsou strašně bizarní. "
Tím se Giannopoulos vrací ke své poznámce o Zeldě a " The Natural Part. "
" Tón kytary má ten třpytivý chorusový efekt a to ve mně vždycky vyvolává nostalgii. V Ocarina of Time je nějaká píseň a přesně tenhle tón mi ji připomněl... možná tohle, nebo když je Link na začátku ve vesnici? " Margalis si žoviálně začne broukat kousek ze Zeldy, jak si na něj vzpomněl: "Dun dun dun, dun dun dun, dun-dun-dun-dun. "
" Ano, to! " říká Giannopoulos. "Melodie není stejná, ale tón té malé linky a kytary. Z nějakého důvodu " - ukáže dvěma ukazováčky na hlavu - " mi to v hlavě cvaklo. Nešel jsem do té písně s tím, že chci napsat píseň, která zní jako Legend of Zelda, ale po jejím dokončení se mi prostě vybaví různé vzpomínky. " Margalis dodává: "Nemusí to nutně znít jako hudba, ale cítil jsem to tak. "
Videohry byly po většinu jejich dětství věrným kulturním správcem, ale nyní jsou oba kolegové v této oblasti spíše diletanty. Giannopoulos si prožil chvíle se Skyrimem. Margalis měl jednu s Mass Effectem. Mluvili o tom, že si pořídí Nintendo Switch na prohlídky. Ale upřímně řečeno, jejich vztah k videohrám měl inverzní souvislost s jejich vztahem k hudbě. Videohry byly tajnou inspirací pro jejich skladby. Hned na střední škole, když začali brát své řemeslo vážně, hry nahradily i melodie.
" Jakmile jsem se začal věnovat hudbě," říká Giannapolous, "přestal jsem hrát videohry. Člověk pořád hledá něco, v čem by se ztratil. A tím je pro mě od té doby hudba. "
